(Ne)uvěřitelná knihovna se nebojí změny

CASLIN 2019, 6. – 10. října 2019, Železná Ruda

Mezinárodní seminář CASLIN vystavuje své účastníky výzvám. Práce probíhá ve skupinách, čas na splnění jednotlivých kroků je omezený. Témata na jednu stranu úzce souvisí s knihovnami, ale ne vždy se jedná o témata čistě oborová. Často tak splnění úkolu vyžaduje po účastnících vystoupení z osobního komfortu a ani 24. ročník semináře nebyl výjimkou.

Tematicky se CASLIN zaměřil na komunikaci knihoven. Knihovny jsou sice pro všechny, nicméně pro účely CASLINu byl výčet cílových skupin zúžen na skupiny: stakeholdeři (= lidé, kteří mohou ovlivnit činnost knihovny, jako jsou starostové, ředitelé organizací apod.), mladí dospělí a lidé ve středním věku. Účastníci se v rámci programu seznámili se základy analýzy konkurenčního prostředí, zkusili si přípravu a realizaci terénního průzkumu, přemýšleli o tom, jak připravit efektivní komunikační kampaň a přesvědčili se, jak snadno lze podlehnout svodům zdánlivě jednoduchých řešení.

Závěry letošního CASLINu byly zaznamenány do tezí, které shrnují doporučení, co mohou knihovny dělat pro to, aby zůstaly relevantními organizacemi pro své uživatele, širokou veřejnost i zřizovatele. Podstata je ukryta v knihovnách samotných, v tom, jak na činnosti a výsledky organizace nahlížejí zaměstnanci, a jak jsou ochotni změnit své zaběhnuté a osvědčené postupy – tedy v jejich otevřenosti novinkám, ochotě k tomu dělat věci jinak a nebát se změny.

Bookshelf

Teze pro (ne)uvěřitelnou knihovnu

1)

Aktivně vyhledává a oslovuje skupiny, které ji nevyužívají. Žádná z uživatelských skupin a jejich potřeb nesmí zůstat stranou. Realizuje průzkumy (ne)uživatelských potřeb, ptá se, analyzuje potřeby cílových skupin a soustředí se na design a inovace služeb. Hledá nové cesty (komunikace, služeb, financování,…). Nebojí se přizpůsobovat své tradiční role digitální době a dělat věci, které nedělá nikdo jiný.

2)

Vysvětluje komunikační strategii směrem k zaměstnancům, připravuje je na změnu a vzdělává je v oblasti komunikace (zejména sociální). Zaměstnanci tak přijímají stálou proměnu knihovny a aktivně jí napomáhají. Pravidelně analyzuje správnost/platnost toho, co dělá a klade si otázku, zda jsou její služby aktuální a pro zvolené cílové skupiny relevantní.

3)

Předpokladem úspěšné komunikace je hledání lídrů, spojenců a inspirace mimo knihovnu s cílem inovovat prostory, služby a posouvat myšlení knihovny. Vhodní lídři a spojenci inspirují a přitahují další. Uživatelé se nesmí cítit příliš svázáni pravidly, knihovna nejsou knihy, knihovnu tvoří lidé pro lidi.

4)

Prosazuje své zájmy i tam, kde se to dnes systematicky neděje. Nejde o jednorázovou komunikační kampaň, ale o dlouhodobý proces aktivní advokacie. Knihovna informuje zřizovatele o PR strategii a kampaních a vtahuje je do rozhodování a inovace služeb. Usiluje o to, aby zřizovatelé věděli, proč je knihovna pro obec důležitá. Cílem je, že zřizovatelé vědí, jak vypadá a co nabízí knihovna 21. století.

Více o semináři CASLIN se dozvíte zde.

Ze závěrečných dokumentů semináře CASLIN zpracovala: Lenka Hanzlíková (členka přípravného výboru, Městská knihovna v Praze)